Dorostenci zavítali během nedělního programu do Soběslavi a po dvou zápasech si připsali tři body do tabulky. O rozhovor jsme požádali Rafana Pepu Zíku ze spřátelených Netolic, který s týmem dorostenců (který je složený z kluků z FA a Rafanů) absolvoval tento turnaj na pozici trenéra.

Za normálních okolností jezdí s „Rafany“ na zápasy jiný trenérský štáb. Jak se ti pracovalo s týmem?

Dlouho jsem neváhal, když jsem byl osloven, zda bych nezaskočil. Byl jsem s nimi i před dvěma lety na historicky prvním turnaji, kdy se moji Rafani poprvé viděli s kluky z FÁčka. Setkali se v šatně dvacet minut před začátkem premiérového zápasu. Od té doby se hodně změnilo. Je to sehraná parta nejen na hřišti.

První zápas se Soběslaví nedopadl asi úplně podle představ. Našel bys však nějaká pozitiva, která se ti zamlouvala?

Ale jo, zápas dopadl podle představ. Napovídalo tomu i postavení soupeře v tabulce. Nicméně klucí si věřili, herní projev byl skvělý, byli většinu času na míčku a na polovině soupeře. Soupeř těžil z rychlých breaků, na který naše obrana jen stěží hledala protizbraň. Náš tlak ale přinášel góly, kterých mohlo být dvakrát tolik. Když odečtu nešťastně inkasované góly, mohl být výsledek obráceně. Sice jsme nevymýšleli žádné rafinované akce, ale taktika střel z dálky a nastěhovaný centr ve velkém brankovišti slavila úspěch. Zvláště poté, co jsme si všimli, že jejich gólman všechno vyráží před sebe.

Pozitivem určitě je, že jsme dokázali za nepříznivého stavu svůj výkon zlepšovat, a třetí třetinu jsme dokonce vyhráli 3:1. Když to srovnám s prvním zápasem sezóny se Štíry, tam jsme po dvou třetinách vedli 3:2 a třetí prohráli 0:6! Dalším pozitivem je zvládnutý time-out, po kterém jsme šli do závěrečného tlaku, že jsme dali gól a šancí na vyrovnání bylo několik. Většinou napříč věkovými kategoriemi po time-outu spíše okamžitě inkasujeme. Nakonec vyzdvihnu výkon gólmana, který celý tým podržel.

Proti Třeboni to byla jiná záležitost. Domnělý čtenář online přenosu by si mohl myslet, že šlo o jednoznačné utkání. Bylo to tak?

S úctou k soupeři, bylo. Naši klucí navázali na skvělý výkon z prvního utkání a chtěli spravedlivou odměnu. Beze změny v sestavě jsme se pustili do soupeře a bylo jen otázkou času, kdy to tam začne padat. I když se na soupeři projevovala únava větší měrou (měli osm hráčů do pole, my devět), herní převaha byla více než patrná. Jen zázračné zákroky jejich gólmana a notná dávka štěstí uchránila soupeře od dvojciferného výsledku. Co se taktiky týče, i v tomto zápase jsme používali „zapomenutého“ centra ve velkém brankovišti, a tak si Karel Trávníček mohl připsat hattrick. Za soupeře byl velmi nebezpečný a velmi rychlý Lukáš Michal, který také dvakrát překonal jinak skvěle chytajícího Vaška Postla.

 Jaký máš celkový dojem z celého turnaje? Je něco, co bys vyzvedl?

Tak určitě. Je to skvělá herní vyzrálost a sehranost týmu. Je úžasné, s jakým klidem řeší situace za vlastní brankou a rychlost, s jakou se derou do útoku. Co se týče mého koučování, klucí opravdu potřebovali pouze povzbudit a někoho, kdo by potvrdil zápis. Já mám u Rafanů letos na starosti Elévy a Mladší žáky, tak by se dalo říct, že se jednalo skoro o jiný sport. Tento turnaj byl důležitý i z hlediska sebevědomí do dalších zápasů, kde nejsme určitě bez šance a jsem zvědavý na blížící se odvetu se Sobíkem. Osobně jsem rád za to, jak se ExRafani začlenili do týmu, a i herně nejsou pozadu. Aktivní trojka Kříž/Bohoněk/Voračka je mezi pěti nejproduktivnějšími hráči. Takže celkový dojem z turnaje a z kluků, kteří na něm uhráli aktivní skóre 13:7, určitě dobrý.